Další významnou stavbou je zámek v Čakovicích. Jeho vznik je datován do 1. poloviny 18. století. Během té doby byl však několikrát přestavován. Významné stavební úpravy nastaly za působení Schoellerů. V té době byl také velmi zveleben zámecký park, kde byl vybudován altán, rybníky, tělocvična. V současné době je zámek využíván zejména pro účely základní umělecké školy, v některých společenských místnostech probíhají různé společenské akce a veřejné schůze zastupitelstva.

Kostel sv. Remigia byl postavena koncem 19. století v novorománském stylu, je však unikátní ve jménu světce, kterému byla vysvěcena. Druhý kostel svatého Remigia totiž v České republice nenalezneme. Toto zvláštní zasvěcení spojuje čakovický kostel s osobou Karla IV. Církevní legenda o sv. Remigiu praví, že to byl kněz římského původu, který žil v letech 436 až 533 v Galii na území dnešní Francie. Byl současníkem francouzského knížete Chlodvíka, který vyhnal římské legie z celé Galie. Kníže později přestoupil na křesťanství a byl pokřtěn již biskupem Remigiem. Když potom Chlodvík pokořil i Vizigoty, stal se nejmocnějším vládcem na území Francie a byl arcibiskupem Remigiem korunován v Remeši jako první královský král. Město Remeš se od té doby stalo tradičním místem korunovací francouzských králů. Král Karel IV. získal schránku s ostatkem sv. Remigia z Francie, k níž měl úzký vztah, a daroval ji chrámu sv. Víta. Pravděpodobně někdy po roce 1409 získali relikvii benediktini ze Slovanského kláštera a přenesli ji do čakovického kostela. Tento kostel je již třetím v pořadí. Nejprve zde stál od roku 1352 malý románský kostelík, potom asi od 1735 zde stál kostel barokní. Roku 1875 rozhodl Filip Schoeller o stavbě nového většího kostela, který se nám dochoval dodnes. Autorem kaple při kostele je Kamil Hilbert (mj. autor dostavby chrámu sv. Víta).